Vysoká teplota jednou za čas postihne každého z nás. Poradíme vám, jak srazit horečku co nejúčinněji, ať už je její zdroj jakýkoli.

Jaký je rozdíl mezi zvýšenou teplotou a horečkou

Normální teplota každého z nás se liší. Je ovlivněna mnoha faktory, jako je například jídelníček, fyzická aktivita, fáze menstruačního cyklu u žen, dostatek spánku. Navíc hraje roli i stres a denní doba, přičemž nejnižší teplotu zažíváme obvykle ráno a nejvyšší kolem šesté hodiny večerní.

Za nestandardní je u člověka považována jakákoli teplota, která překročí 37 °C.

• Zvýšená teplota se pohybuje v rozmezí 37 – 38 °C a člověk při ní často nemá žádné výrazné příznaky nebo pociťuje jen mírné přehřátí organismu.
• Má-li člověk teplotu vyšší než 38 °C jedná se o horečku. Projevuje se u něj přehřátí, zimnice nebo pocení a vždy je přítomna vysoká únava.
• Stav nad 40 °C nazývají lékaři hyperpyrexie, doprovází jej halucinace a člověk může upadat i do bezvědomí.
• Při teplotě nad 42 °C dochází k selhání organismu.

Proč se objevuje vysoká teplota?

Jakkoli zvýšená teplota je jedním ze způsobů, jak se náš imunitní systém pokouší bojovat s infekcemi, které se jej snaží prolomit. Konkrétně za zvýšením tělesné teploty stojí část mozku zvaná hypothalamus, takový náš termostat. Ten je v okamžiku nákazy ovlivněn chemickými reakcemi, jež vznikají při boji bílých krvinek s bakteriemi, viry či jinými škodlivými látkami. Vyšší tělesná teplota jednak zjednodušuje bílým krvinkám množení a také jim usnadňuje jejich defenzivní práci, tudíž pomáhá organismu aktivovat veškeré obranné systémy. V neposlední řadě pak vysoká teplota znesnadňuje bakteriím a virům pobyt v našem těle a tlumí jejich bujení.

Zvýšená tělesná teplota tedy přirozeně pomáhá tělu před propuknutím nemoci a tudíž není vhodné ji okamžitě snižovat. Zároveň je však třeba vzít v potaz, že dlouhodobé vystavení  vysoké teplotě organismus vyčerpává. A tak v případě, že teplota přesáhne 38 °C měly by přijít na řadu léky, a jestliže překročí 40 °C, je na místě volat lékaře.

Za zvýšením tělesné teploty obvykle stojí

• Infekce, jako je například nachlazení, chřipka, záněty horních cest dýchacích, průdušek nebo močových cest či zápal plic. Tyto procesy jsou nejčastější příčinou zvýšení tělesné teploty.
• Autoimunitní poruchy, tedy veškeré procesy, kterými imunitní systém bojuje sám proti sobě obvykle nezpůsobují horečky, ale dlouhodobé nebo opakované zvýšení teploty nad 37 °C.
• Nádorová onemocnění, u nich teplota zpravidla nepřesáhne 38 °C.
• Zvýšená funkce štítné žlázy jde ruku v ruce s vyšší tělesnou teplotou, zároveň také s pocením a přecitlivělostí na teplé prostředí.
• Úpal neboli přehřátí organismu může vyvolat velmi vysoké horečky, které mohou mít v extrémních případech i fatální následky.
• Rozsáhlé poškození tkání vyvolává v těle zánětlivé procesy a ty bývají doprovázeny teplotami do 38 °C.
• Užívání některých léků, drog nebo alkoholu.
• Otrava jídlem.

Jak srazit horečku?

Prvním krokem je zjistit důvod, proč se zvýšená teplota objevila. Někdy jej odhalíme sami, jindy je nutné navštívit lékaře a ten pak předepíše například antibiotika.

Samotnou horečku můžeme srazit antipyretiky. Tedy volně prodejnými léky, například s kyselinou acetylsalicylovou.

V případě, že horečka přesahuje 39 °C, neustupuje a pacient má horké ruce i nohy, je vhodné aplikovat studené obklady nebo krátkou chladivou koupel. Zábal by neměl trvat déle než 15 minut a měl by být vlažný, okolo 18 °C.

Zároveň je vhodné dodržovat klidový režim a pamatovat na dostatečnou hydrataci. Každý stupeň zvýšení teploty totiž zvyšuje potřebu tekutin o přibližně 0,5 litru denně. Dehydratace bývá vážnou komplikací horečky zejména u seniorů.

Tento text má pouze informativní charakter, neslouží k podpoře užívání léků, ani doplňků stravy a nenahrazuje poradu s lékařem či lékárníkem. V případě jakýchkoli pochybností o svém zdravotním stavu neváhejte kontaktovat svého lékaře.